O tom, že evoluce probíhá, již dnes většina lidí nepochybuje. Zvláště ti, kteří se zabývají biologií. Ovšem mezi běžnými laiky se najdou takoví, kteří ji považují za nesmysl. Jejich hlavním argumentem je, že nemůže být pozorována, ať už ve volné přírodě či v laboratorních podmínkách. A je pravdou, že u naprosté většiny druhů trvá skutečně dlouhý čas. Avšak není pravdou, že bychom ji nemohli pozorovat.

K tomu, aby se odehrála v relativně krátkém čase, je potřeba splnit dvě základní podmínky. Tou první je to, aby se onen druh rychle rozmnožoval. Pokud má například jedno mládě za několik let, a trvá i dvacet let, než on mládě může mít zase své mládě, je jasné, že bude trvat dlouho, než se jakákoliv změna projeví.

Naštěstí máme i druhy, jako například myši, které se množí velmi rychle. Během jednoho roku je tak možné mít i dvě či tři generace. Navíc vzhledem k tomu, že mláďat je obvykle hodně, je mnohem větší šance, že se daná mutace objeví a bude předána dál.

Ovšem je zde ještě další podmínka, kterou je proměna prostředí. Ta je totiž základem toho, aby se druh začal měnit. Koneckonců, pokud je pro danou ekologickou niku vhodný, pak není důvod, aby se nějak rapidně proměňoval. Avšak pokud se podmínky najednou prudce změní, pak se musí změnit i onen druh, pokud chce tedy přežít.

Tyto změny však nesmí být tak rychlé ani tak drastické, aby se jim druh nedokázal přizpůsobit. V opačném případě by to totiž mělo za následek jeho vyhynutí, nikoliv evoluci. Přesto i takové podmínky nastávají, například v jezerech, která jsou najednou znečištěna lidskou činností. Proto byla evoluce pozorována například u některých druhů ryb. V laboratorních podmínkách byla pak vyvolána u jistých druhů rychle se reprodukujících bakterií.

Není tedy pravda, že bychom ji nemohli vidět nebo ji zažít za našeho života. Je jen potřeba vědět, kam se dívat a na co se zaměřit. Pak uvidíme, že skutečně existuje.

O tom, že evoluce probíhá, již dnes většina lidí nepochybuje. Zvláště ti, kteří se zabývají biologií. Ovšem mezi běžnými laiky se najdou takoví, kteří ji považují za nesmysl. Jejich hlavním argumentem je, že nemůže být pozorována, ať už ve volné přírodě či v laboratorních podmínkách. A je pravdou, že u naprosté většiny druhů trvá skutečně dlouhý čas. Avšak není pravdou, že bychom ji nemohli pozorovat.

K tomu, aby se odehrála v relativně krátkém čase, je potřeba splnit dvě základní podmínky. Tou první je to, aby se onen druh rychle rozmnožoval. Pokud má například jedno mládě za několik let, a trvá i dvacet let, než on mládě může mít zase své mládě, je jasné, že bude trvat dlouho, než se jakákoliv změna projeví.

Naštěstí máme i druhy, jako například myši, které se množí velmi rychle. Během jednoho roku je tak možné mít i dvě či tři generace. Navíc vzhledem k tomu, že mláďat je obvykle hodně, je mnohem větší šance, že se daná mutace objeví a bude předána dál.

Ovšem je zde ještě další podmínka, kterou je proměna prostředí. Ta je totiž základem toho, aby se druh začal měnit. Koneckonců, pokud je pro danou ekologickou niku vhodný, pak není důvod, aby se nějak rapidně proměňoval. Avšak pokud se podmínky najednou prudce změní, pak se musí změnit i onen druh, pokud chce tedy přežít.

Tyto změny však nesmí být tak rychlé ani tak drastické, aby se jim druh nedokázal přizpůsobit. V opačném případě by to totiž mělo za následek jeho vyhynutí, nikoliv evoluci. Přesto i takové podmínky nastávají, například v jezerech, která jsou najednou znečištěna lidskou činností. Proto byla evoluce pozorována například u některých druhů ryb. V laboratorních podmínkách byla pak vyvolána u jistých druhů rychle se reprodukujících bakterií.

Není tedy pravda, že bychom ji nemohli vidět nebo ji zažít za našeho života. Je jen potřeba vědět, kam se dívat a na co se zaměřit. Pak uvidíme, že skutečně existuje.