Vždycky jsem si říkala, že až budu dospělá, tak si pořídím motorku. Motorky byly moje vášeň už když jsem byla malé dítě. Protože moje maminka a taky můj tatínek měli každý svou motorku. A nebyly to jen tak obyčejné malé lehké motorky. Moje maminka sice měla nějaký skútr, ale otec, ten měl tedy parádní motorku. Musím říct, že měl otec asi nejkrásnější v kraji. A tak i otce a maminku hodně bavilo jezdit na nějaké motosrazy, kde se lidé předváděli se svým silnými motorkami. Sice to ale nebylo žádné velké chlubení anebo přímo předvádění, ale spíše to bylo o tom, že se potkali na nějakém srazu motorkářů, kteří mají rádi motorky a rádi si povídají s lidmi, kteří mají taky motorky rádi. A mně se to moc líbilo. Protože co mělo motor, tak mně ihned bavilo. Dokonce si můj otec říkal, že by si chtěl otevřít motoshop a motoopravnu. Maminka řekla že to dobrý nápad.A tak se jednoho dne rozhodli, že si udělají živnostenské oprávnění, a že otevřou svou motodílnu a motoshop. A já jsem tam byla opravdu každý den. Poprvé na nějakém motosrazu jsem byla ve svých devíti letech. A musím říct, že pak jsem tam jezdila úplně pravidelně. Jeden motosraz vždycky byl v červnu a poslední byl září. Mě se tam vždycky líbilo a já jsem si řekla, že až mě padne patnáctý rok, tak si udělám řidičský průkaz na tu nejjednodušší motorku. A v osmnácti letech si už udělám na nějakou lepší silnější motorku. Já vím, že motorky jsou většinou nebezpečné, ale mně se to líbí a těším se, až budu jezdit na motorce s matkou a s otcem. A jaký máte vztah k motorkám viď? Můj bratr, který je o deset let starší, tak ten dokonce taky závodí v areálu, kde jezdí terénní motorky. To jsem zkoušela už asi v deseti letech, protože to není na silnici. Byl to vážně velký adrenalin a já jsem se taky do terénních motorek zamilovala.