Z období starého Řecka pochází mnoho moudrosti, kterou dodnes využíváme a kterou považujeme za základ matematiky, fyziky a dalších oborů, jako je filozofie a právo. Jedním z nejznámějších Řeků vzdělanců se v průběhu času stal Archimédés. Občas se k jeho jménu přidává také upřesnění ze Syrakus, podle jeho rodného města. Angažoval se v matematice, fyzice, astronomii i filozofii. Ve všech těchto oborech dosáhl velkých úspěchů a jeho poznatky oceňujeme i dnes. V matematice se dostal až k objevům, které dále později vedly k integrálním počtům, dokázal vypočítat délku kružnice a velmi přesně odhadl hodnotu čísla pí. Někteří si snad ještě vzpomenou na doby ve školních lavicích a základy hydrostatické fyziky. Již na druhém stupni základní školy se probírá Archimédův zákon, který popisuje hydrostatickou sílu působící na těleso v kapalině. Nejen díky svým úspěchům na poli vědy, ale také za své vynálezy si získal úctu. Známý je jeho objev šnekového čerpadla, které bylo nainstalováno na největší starověkou loď Syrakúsia. Zajímal se i o bojové stroje, které byly na základě jeho nákresů v moderní době sestaveny. Ukázalo se, že tyto předměty byly funkční, a dokonce velmi dobře propracované. Jak už to u velkých osobností bývá s jeho životem i smrtí se pojí legenda. První pověst se týká doby, když se Archimédés zabýval hydrostatikou fyzikou a objevoval vztlakovou sílu. Poprvé, když jej myšlenka o síle napadla, bylo to v momentě, kdy vcházel do horké koupele a všiml si, jak se zvýšila hladina. V ten moment vyskočil a běhal po ulicích nahý a křičící: „Heuréka!“ tedy „Nalezl jsem!“ Druhá pověst mluví o jeho smrti. Je potvrzené to, že zemřel během druhé punské války, když byly dobyty Syrakusy. Archimédés prý tehdy odmítl následovat římského vojáka ven z města, dokud nedokončí matematický problém. Tento odpor vojáka rozzuřil a Archiméda na místě zapíchl.